BASFoto_edited.jpg

Mojí ultimátní misí je, aby každý mohl svobodně podnikat v tom, v čem je nejlepší

Svůj online byznys jsem vybudovala z naprosté nuly. Nula sledujících na instagramu. Nula kontaktů.  Vše jsem postavila z ničeho. Byla to náhoda, nebo štěstí?

Ani jedno.

Zajistí vám různé certifikace klienty? Ne. Zajistí vám klienty krásné webovky? Ne. Zajistí vám klienty snad dokonalá grafika? Můžete hádat...

Toto mi došlo hodně brzo a než abych to celé odpískala, tak jsem investovala do business programu (u prvního jsem neskončila a vzdělávám se neustále), kde jsem pochopila, co je potřeba k tomu, abych měla platící klienty. Předtím jsem si, jako spousta lidí, naivně myslela, že stačí sdílet něco na sítích a "ono se to nějak rozběhne samo". Hmm, ušetřete si čas, nerozběhne.

Můžete být naprosto skvělí v tom, co děláte a stejně budete neviditelní, pokud nebudete vědět, jak budovat svůj business a svoji značku.

 

Žádná firma dlouhodobě nemůže fungovat, pokud o ní nikdo neví a její vedení netuší, jak celou firmu vést. U malých online podnikatelů tomu není jinak - princip je stále stejný.

Nezapomínejte, že dovednosti a znalosti ve vašem oboru jsou jen jedna část. Vědět, jak se propagovat a prodat je ve výsledku mnohem důležitější. 

Žádný prodej = žádné podnikání.

Zajímá vás celý příběh a má podnikatelská cesta?

DEJTE SI KAFE NEBO ČAJ, BUDE TO NA DÝL :D

15 LET V RODINNÉ FIRMĚ

Podnikání mám v DNA. Od mala jsem totiž byla součástí rodinné firmy. Moje první práce ve firmě, když mi bylo asi 12, bylo rozložení kartonů ze zboží na hromadu, aby nezavazely na prodejně :)

Od patnácti let už jsem byla součástí firmy naplno. Začínala jsem jako prodavačka a brzy jsem začala ve firmě plnit všechny úlohy, které byly potřeba. Starala jsem se o faktury, příjem zboží, podklady pro měsíční i roční uzávěrky, od osmnácti jsem pomáhala i s rozvozem zboží dodávkou nebo jakýmkoliv autem, které bylo zrovna po ruce. Ne jen o prázdninách, ale celoročně. Díky tomu jsem si už v 15 letech začala vydělávat své vlastní peníze a měla stabilní příjem. A moc dobře jsem věděla, jaká je cena práce.

S růstem firmy rostly i mé zkušenosti. Komunikovala jsem s dodavateli i odběrateli, měla jsem na starost chod provozoven i velkoskladu. Pracovala jsem na různých provozovnách, často jako vedoucí, měla jsem na starost zaměstnance a mzdy. 

Objížděla jsem potenciální odběratele a nabízela jim ceníky, které jsem sama vytvořila. Takto fungoval byznys bez sociálních sítích. Tehdy mi bylo sotva 18, ale marketing a prodej jsem brala jako přirozenou věc. 

Práce v rodinné firmě mě totiž naučila, že nic není zadarmo. Co si nezařídím, to nemám. Bez prodeje nepodnikám. Když o mně nikdo neví, nikdo nenakoupí. O své zákazníky se musím starat, nejsou samozřejmostí. A mnoho dalšího. Součástí firmy jsem byla 15 let, ještě dlouho potom, co jsem se odstěhovala a pracovala na plný úvazek. Jsem vděčná svým rodičům, že jsem měla příležitost být součástí jejich podnikání a že mě do chodu firmy zahrnuli už v nízkém věku. Nic mě na život nepřipravilo lépe.

BASFoto.cz - Misa Seko - business portret -fb-8051.jpg

KAM JINAM NEŽ NA "EKONOMKU"

BASFoto.cz - Misa Seko - business portret -fb-8644.jpg

Když jsem se rozhodovala, kam na střední, tak jsem se přirozeně přihlásila na obor, který mi byl nejblíž vzhledem k tomu, že jsem vyrostla v podnikatelské rodině. Vybrala jsem si obor Management obchodu a služeb. Když na to zpětně vzpomínám, tak teorie o managementu, marketingu, financích apod. mi pomohly zformalizovat to, co už jsem znala z praxe v rodinné firmě. Když se na to dívám zpětně, byla jsem připravena na to si rozjet vlastní podnikání. Měla jsem všechny znalosti i dovednosti. Ale.... :)

Moc jsem toužila po dosáhnutí vysokoškolského vzdělání. V mé generaci znamenala dokončená vysoká "fakt něco" :) Je úsměvné, jak se doba mění. 

Dokončila jsem tedy studium ekonomie a mezinárodních vztahů na Ekonomické-správní fakultě Masarykovy univerzity a bylo splněno. Zpětně jsem ráda, že jsem vysokou nevzdala, i když jsem ji dokončovala při zaměstnání na plný úvazek. Titul Ing. už vám nikdo nevezme a později se opravdu hodil.

Během vysoké jsem nadále zůstávala do velké míry součástí rodinné firmy, zároveň jsem pracovala různě jinde na částečný úvazek do momentu, než jsem vstoupila do velké korporace. Toužila jsem totiž pracovat ve velké, mezinárodní firmě. A vykreslila jsem si ji trošku moc růžově :)

ZAČÁTKY VE VELKÉ FIRMĚ

A MÉ PRVNÍ PODNIKÁNÍ

(KTERÉ JSEM VZDALA)

Ještě během studia na vysoké jsem se dostala do tak zvané "velké čtyřky" a to konkrétně do firmy Deloitte, což je mezinárodní korporace zabývající se poradenstvím pro firmy (daně, audit, účetnictví, právo). Znamenalo to pro mě prestiž. Minimálně na papíře. Jenže brzy jsem narazila na zkostnatělá pravidla a velmi nezáživnou práci, která mě jednoduše nebavila. Uvědomila jsem si, že toto není pro mě a plánovala exit. Ale nevzdala jsem se snu práce v mezinárodní firmě, kde je opravdové mezinárodní prostředí, příležitosti pro motivované zaměstnance a možnosti rychlého růstu.

Současně jsem v té době vymyslela své první podnikání. Ale vůbec jsem tomu podnikání neříkala. V roce 2014 fičely blogy (pamatujete?) a já si založila blog o barevné typologii. Tehdy snad jediný v ČR. Psala jsem články, protože mě to bavilo. Dokonce měl blog už tehdy svůj instagram, který byl stále platformou čistě pro fotografie. Za pár týdnů už mi začaly psát první klientky. Vlastně zpětně si uvědomuju, jak jednoduché bylo tehdy začít podnikat online. SEO i algoritmus na sítích byl přívětivý snad ke každému, kdo něco zajímavého tvořil. 

Jak to dopadlo? Upřímně - nového podnikání jsem se zalekla. Nevěděla jsem, jak mám celou tuto věc uchopit a neměla jsem nikoho, kdo by tehdy online podnikání rozuměl. Nevěděla jsem, že existují Business mentoři pro online podnikání a v Česku tehdy nejspíš žádní nebyli. Když se na to dívám zpětně, tak bych dala cokoliv za to, kdyby tedy existoval někdo, kdo by mi s onlinem pomohl a já ho našla.

Byl tady ale i druhý faktor... zrovna jsem v té době nastoupila do absolutně skvělé, zahraniční firmy. Která nabízela tunu příležitostí. Takže moje motivace podnikání rozvíjet nebyla velká.... A jak teď už moc dobře vím, toto je jeden z největších důvodů, proč lidé u podnikání nevydrží a dost často to celé vzdají. Začátky podnikání jsou totiž všechno, jenom ne snadné a skvělé zaměstnání často na miskách vah převáží. Což byl tehdy i můj případ.

BASFoto_edited.jpg

VELKÁ "AJ TÝ" ZMĚNA

BASFoto_edited.jpg

Můj sen pracovat v mezinárodním prostředí a ideálně pracovně vycestovat, mě neopouštěl. A věděla jsem, kde takové příležitosti jsou. V celém Brně byla snad jediná firma, která byla doopravdy světová a nabízela skvělé příležitosti. Ale byla to IT firma a já o IT nevěděla skoro nic. Vždycky mě zajímaly technologie, ale pouze jako uživatele.

 

IT odvětví ale nabízí příležitosti lidem, kteří se nebojí učit se novým věcem a to rychle. A to jsem byla přesně já. Čekal mě tříkolový pohovor. Celý v angličtině. S testy. S pěti různými lidmi. Naučila jsem se vše o kontrole kvality softwaru a k tomu databázový jazyk. A uspěla jsem. To byl ale jenom začátek. Pravá škola mě čekala po přijetí. 

V této firmě mě bavilo, že skoro vše bylo možné. Stačilo opravdu chtít a tvrdě pracovat a nic nebyl problém. Během roku a půl mě čekalo povýšení, za pár měsíců další, tentokrát už na manažerskou pozici a za další rok už přímo relokace do Singapuru. Nebylo to samozřejmě zadarmo. Ale bylo to možné. 

Pracovala jsem v opravdovém mezinárodním prostředí s lidmi z celého světa. Kromě toho, že jsem byla denně v kontaktu s kolegy sídlícími v Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, nebo v Asii, jsme měli i v brněnské kanceláři různorodý kolektiv, a tak jsem každý den mluvila anglicky (nejen) s rodilými mluvčími. Pracovala jsem na velmi zajímavých projektech pro světové banky a finanční instituce. Naše firma pro ně dodávala velmi sofistikovaný software pro správu finančního majetku. Vše od správy penzí přes podílové fondy, akcie a mnoho dalšího. Doteď doufám, že takového platformy budeme mít jednou v Česku, ale moc tomu popravdě nevěřím.

Všechny tyto výhody ale nebyly zadarmo. Nepamatuju si moc týden, kdy bych nepracovala přesčas. Ale odměnou byl skvělý tým, časté firemní akce a služební cesty. Těsně předtím, než jsem se odstěhovala do Asie, jsem ještě stihla jet na dvoutýdenní služebku do Londýna. Život zaměstnance nebyl tak špatný :)

SINGAPUR

Tak takto s laptopem jsem často sedávala v zasedačkách v jedné z největších Singapurských bank, UOB. Rozjížděli jsme tam nový projekt na automatizaci jejich manuálních procesů a vypuštění nové automatizované investiční platformy, takže to byl opravdu BIG DEAL.

V Singapurské pobočce jsem začala pracovat mezi prvními a celkově byla pobočka dedikována pouze pro lidi na vedoucích pozicích, kteří se osobně setkávali s klienty. Naše týmy byly roztříštěny převážně v Shanghaji a Wellingtonu. Komunikovala jsem také s Edinburghem, Londýnem, Brnem a Hong-Kongem.  

Na pozici QA managerky jsem měla na starosti dva velké klienty. Mojí náplní bylo zaručit maximální kvalitu dodávaného softwaru a mimo komunikaci s klientem, interní meetingy, reporting a release management se s touto pozicí pojila i starost o dva až tři týmy testerů, které jsem vedla na dálku. Pravidelně jsem na release boardu musela obhajovat, že nový software je dost dobrý na to, aby šel do živé produkce, takže na základě mého reportingu se rozhodovalo o tom, zda produkt vypustíme ven, nebo ne.

 

Možná vám to zní jako snová práce. V zahraničí, za velmi dobrý plat, na lukrativní pozici. Ale po čase jsem z této práce byla tak vyčerpaná, že jsem netoužila po ničem jiném, než po klidu. Některé měsíce jsme pracovali každý den, včetně víkendů. Běžně jsem pracovala do noci... Na můj snový život, tedy cestování a objevování cizích zemí tak nezbýval čas, ani energie. 

BASFoto.cz - Misa Seko - business portret -fb-8505.jpg

DÍKY, NASHLE

BASFoto_edited.jpg

Bylo by to na delší povídání, ale po nějaké době jsem si řekla, že takto nechci strávit další roky svého života. Bohužel cena za tuto práci byla taková, že jí bylo nutno obětovat vše. Takto byla nastavena firemní kultura. Ber nebo nech být. Obětuj svůj čas, energii i zdraví. A to poslední už byla příliš velká cena.

Podala jsem výpověď a vrátila se zpět do Česka. Tehdy mě management firmy chtěl ve firmě udržet, a tak jsem dostala nabídku na relokaci do Austrálie, a ačkoliv to znělo lákavě, věděla jsem, že mám dost.

Po této zkušenosti jsem si musela dát pauzu. Několik měsíců jsem nebyla schopna dělat vůbec nic. Řešila jsem zdravotní problémy i absolutní vyčerpání a vyhoření. Ale hlavně jsem nevěděla, co dál. Věděla jsem, že na takovou pozici už se vrátit nechci. Chci se ale vůbec vrátit do zaměstnání? 

Čekalo mě ještě několik měsíců hledání a hloubání... Došlo mi, že jsem se ztratila. Vždycky jsem přece chtěla podnikat, být sama sobě šéfem, mít vlastní tempo a pracovní dobu... kam se to vše vytratilo a co vlastně budu dělat?

Nebylo to příjemné, opustit svoji identitu, kterou jsem si roky budovala. Ani jsem si nedokázala představit, že dělám něco jiného, než něco v IT... Věděla jsem ale, že takto pokračovat nemůžu, ale že potřebuju čas, abych si vůbec dovolila přemýšlet mimo tu realitu, kterou jsem doteď žila.

Neudělala jsem žádné překotné rozhodnutí, našla jsem si opět pozici v IT, ale už méně stresující a začala jsem přemýšlet nad tím, co vlastně chci se svým životem dělat dál. Poslední projekt předtím, než jsem vstoupila do světa koučinku, byla pozice QA Managerky na projektu jedné z nejrozšířenějších aplikací v Česku a to Můj Albert, kterou používá přes 1,4 milionů Čechů. Mám radost, že jsem mohla být u vývoje této aplikace. Všechny zkušenosti z vývoje softwaru se mi velmi hodí při práci s klienty a tvorbě produktů.

JE KOUČ STÁLE SPROSTÉ SLOVO?

Když jsem si uvědomila, že už dále nechci být zaměstnancem a že určitě nechci pracovat do smrti pro někoho jiného, přemýšlela jsem, co dál. Věděla jsem, že v IT zůstat nechci. Byly to skvělé roky, ale věděla jsem, že tam nenaplňuju naplno svůj potenciál. Když jsem si zpětně zvědomovala své nejsilnější stránky, tak to bylo vždy v první řadě přinášení nových nápadů, inovace a zefektivňování stávajících procesů. I když jsem pracovala pro "cizí", vždycky jsem vnímala firmu, pro kterou pracuju, jako "svou" a dávala ze sebe všechno. Dále to pak byla komunikace, tmelení a motivování týmu, budování důvěry jak s klienty, tak i v rámci interního týmu, ale také vyjednávání, profesionalita a integrita. Jenže jak tyto soft skills vlastně využít na pracovním trhu, který více oceňuje hard skills?

 

Vždy mě lákal koučink. Ale zcela na rovinu mě od něj odrazoval společenský názor, že je to nesmyslná profese, která nemá žádný význam. Toto přesvědčení v české společnosti panuje dlouhodobě.

Aniž bych si to naplno uvědomila, koučovala jsem své blízké i kolegy v práci celé roky. Díky mému koučinku a povzbuzování jsem pomohla spoustě lidem si více věřit, jak ve vztazích, tak v práci. Odměnou mi bylo poděkování, že si někteří kolegové s mou podporou vyjednali mnohem vyšší plat, získali povýšení, anebo si třeba našli partnerku. Nejvíce mě potěšilo svatební oznámení od kolegy, který měl strach, že si nikdy nikoho nenajde.

Věděla jsem, že reálně pomáhám a pozitivně ovlivňuji životy jiných lidí, jenže jak se tímto živit? Ze začátku jsem neměla ponětí. A věděla jsem, že sama to nezvládnu. Vůbec uvěřit tomu, že se můžu jako koučka uživit byl pro mě celkově divoký koncept. Věděla jsem, jak podnikat v obchodu, ale tohle bylo něco jiného.

Nečekala jsem na zázrak a najmula si hned dvě koučky a následně se přihlásila do intenzivního koučovacího programu pro nové kouče.

BASFoto.cz - Misa Seko - business portret -TISK-.jpg

JSEM KOUČ, ALE KOHO TO ZAJÍMÁ

BASFoto_edited.jpg

Koučovací program zakončený certifikací ICF (Mezinárodní federace koučů) trval půl roku a opravdu jsem se opět cítila jako ve škole. Ještě během kurzu jsem začala koučovat a nejčastější témata klientů byly změna práce, podnikání, business nápady. Bavilo mě pomáhat druhým lidem a ze začátku jsem své klienty rekrutovala ze svých kontaktů, jenže mi bylo jasné, že pro stabilní růst je potřeba jít na sítě.

V koučovacím programu nám o podnikání online neřekli vůbec nic. Zakončovala jsem ho v momentě, kdy vypukla pandemie a úplně vše se přesouvalo právě do onlinu. 

V ten moment mi došlo, že toto nebyla rozhodně má poslední investice do podnikání (celkově už jsem do business vzdělání a rozvoje investovala přes 1 milion korun). Tehdy jsem nevěděla mnoho o podnikání na sítích, ale byla jsem odhodlaná si o nich zjistit úplně vše. K mému překvapení jsem zjistila, jak komplexní toto téma je a jak málo se o něm mluví. Kolik mýtů existuje ohledně růstu na sítích a jak málo věrohodných a funkčních strategií se máte možnost dozvědět. 

Na českém trhu jsem pro sebe nenašla žádný business program, který by mi opravdu předal hodnotné informace, i když jsem do jednoho z nich investovala. Neodradilo mě to a zainvestovala jsem znova, tentokrát rovnou do kanadského business programu, který mi od A do Z vysvětlil a naučil, jak se prezentovat a prodávat na sítích. Toto byl velice rychlý obrat. Ještě před dokončením programu a po pouhém měsíci existence mého instagram účtu, jsem získala na sítích prvního klienta.

ZJEDNODUŠUJI ŽIVOT V ONLINU

Od koučinku jsem plynule přešla na vzdělávání v oblasti online podnikání. Chtěla jsem předat vše, co vím, znám a co hlavně funguje. Největší téma začínajících podnikatelů je propagace, technické aspekty onlinu a prodej. Pro mě bylo toto vše vzhledem k mým předchozím zkušenostem snadné a chtěla jsem, aby to tak měli i ostatní. Byl to přirozený přesun a vlastně návrat k mým základům. Podnikání bylo vždycky mé téma, akorát se přesunulo na sítě.

Nejdříve jsem společně s koučinkem začala nabízet 1:1 business mentorigový program, kde se mi začalo hlásit stále více lidí, což mě přirozeně přimělo k tomu běžet svou první velkou prodejní kampaň. Vytvořila jsem online businessový program Z nuly na sto, ve kterém najdete všechny informace k tomu, jak rozběhnout své podnikání na sítích.

Další program týkající se prodeji na sítích jsem vytvořila krátce poté a nazvala jsem ho Kampaně jednoduše. Mnoho online podnikatelů běží prodejní kampaně bez promyšlené strategie a často tyto kampaně končí neúspěšně. Proto jsem vytvořila program, který celý tento proces vysvětluje od A do Z a poskytuje jasný návod, jak běžet prodejní kampaň, která opravdu prodává.

Než jsem vytvořila tento produkt, tak jsem opět absolvovala zahraniční program zaměřený na tvorbu prodejních kampaní a samozřejmě si kampaně x krát vyzkoušela. K dnešnímu dni mám za sebou sedm úspěšných kampaní a byla jsem u mnoha kampaní svých klientek jako jejich mentorka.

Mým posledním počinem je mobilní aplikace BIZKA, která má za cíl vám poskytnout ty nejdůležitější informace o podnikání v onlinu a zároveň moji konzistentní podporou za velmi dostupnou cenu. Mým cílem je takto vytvořit komunitu podnikatelů, kteří sdílí stejnou platformu a mohou se podporovat navzájem a necítí se tak v podnikání sami.

Během práce s klienty 1:1 využívám jak koučinkové metody, tak mentoring a často vnímám u klientů, že potřebují často povzbuzení, podporu, vedení a hlavně pocit, že v ně někdo věří. Podnikání totiž není procházka růžovým sadem a často je to záhul na naší psychiku. Něco co ale na sítích často neuvidíte.

BASFoto.cz - Misa Seko - business portret -fb-8704.jpg

CO JE MOJÍ VIZÍ

BASFoto_edited.jpg

Proč to celé dělám? Mojí vizí je, aby co nejvíce lidí dělalo to, co je baví. Aby si dovolili jít podnikat, i když mají strach. Aby to aspoň zkusili. Aby si šli za svými sny. Za všechny ty roky strávené ve velkých mezinárodních firmách jsem pochopila, jak snadné je spadnout do pocitu, že živit se tím, co mě baví, je jen pro vyvolené a mimo můj dosah. Doteď se mi vybavují pocity zmaru, frustrace, úzkosti a hlavně "deprese nedělního večera" a pondělní nechuti se odebrat do kanceláře. Ale věřte, že to tak nemusí být.

 

Silně věřím v to, že jakmile máte svoji firmu, vezmete tím zodpovědnost do svých rukou. Naleznete zároveň svobodu, která se s tímto pojí. Zjistíte, že je to celé na vás. Se svobodou přichází velká zodpovědnost, ale zároveň nekonečné možnosti. Najednou nemáte žádné limity, nikdo nad vámi nestojí. Jste pánem vašeho času i náplně práce. Není nic lepšího, než pocit absolutní kontroly nad vašim životem.

Ale spousta z nás se bojí do toho jít. Potřebují někoho, kdo jim pomůže si to dovolit, tak jak jsem to potřebovala já.

A hlavně, v dnešní komplexní době potřebujete někoho, kdo vás podnikáním provede. Já sama vím, že bych to bez pomoci nezvládla. I když jsem působila 15 let v rodinné firmě. Online svět je dynamický a mění se každý den. Sítě vznikají a upadají. Marketingové a prodejní strategie neustále podléhají trendům. Je dobré si nechat v této oblasti poradit. A právě tímto se teď zabývám.

Moje produkty a služby si k dnešnímu dni zakoupilo přes 120 lidí. Čtvrtina mých zákazníků se vrací a nakoupí znova. 

Věřím, že profesionální přístup, kvalitní produkty, péče o klienty, konzistence a integrita jsou základem úspěchu každého podnikatele. 

Osobně si vážím každého klienta, který do mě vložil důvěru. V pomoci druhým lidem nacházím své největší naplnění a jsem vděčná za každý den, kdy můžu podnikat v tom, co mě baví a zároveň naplňuje.

Pokud toužíte podnikat, na nic nečekejte. Ta touha totiž nikdy nezmizí. A tu svobodu, kterou jako podnikatel získáte, nic nenahradí.